Letos v červenci se na jedné facebookové stránce objevila série fotografií Viktora Usťjanceva na téma Glen Glen Canyon & Colorado river pořízená v průběhu cesty do USA.
Glan Canyon vytvořila řeka Colorado. Následující fotografie této řeky s charakteristickými hluboce řezanými meandry pocházejí ze stránky jiného geologa.
Podle jeho názoru kaňon vznikl takto:
„Původně kdysi dávno, před více než 15 miliony let, byl vytvořen peneplain, na kterém řeka Colorado tekla klidně, klikatila se z jedné strany údolí na druhou. Ale stalo se, že pod okraj severoamerického kontinentu se ponořilo - nebo on sám v důsledku driftu a otevření Atlantiku na něj najel (2 cm / rok) - horké místo. Což bylo příčinou vulkanismu na coloradské plošině, a co je nejdůležitější, začalo zahřívat spodní část mocné kontinentální desky Severní Ameriky. Ta se začala rozpínat a tvořit klenbu právě uprostřed toku řeky. Rychlost vzestupu tohoto vyklenutí však nepřekročila možnosti eroze dna řeky, která dál proudila svým korytem v meandrech, pouze tentokrát zcela dominovala eroze dna. Takto byly za několik milionů let vytvořeny kaňony řeky. Tento snímek ukazuje Glen Canyon (nyní zatopený vodou) a níže po proudu Grand Canyon.“
Nechci tuto verzi vzniku zmíněné přírodní formace zpochybňovat, i když můj přístup k mobilistské teorii před časem přestal být stejně nesporný jako dnes pro mnoho geologů. Tento historicko-geologický příběh je poněkud odlišný. Pouze poznamenám, že podle informací, které jsem získal pomocí nestandardních výzkumných metod, byl Glen Canyon stejně jako Grand Canyon vytvořen katastrofickými vodními proudy, které se tu přehnaly podle dnešní chronologie během globální přírodní katastrofy v letech 1004 – 1005.
Mimochodem během tohoto kataklyzma, doprovázeného nejsilnější tektonickou aktivací na Zemi, vznikla většina pásů primárních zlatých rýžovišť. Tyto pásy byly tvořeny obrovskými objemy hydroterm vyvěrajících na povrch z ložisek průniků hlubinných fluidů. A buď odplavily eluviální rýžoviště zlata, která se dříve vytvořila ve zvětralé kůře rudných těles, nebo tyto hydrotermy obsahovaly zlato v rozpuštěné formě a k jeho usazování v pásech došlo během pohybu těchto toků. Zatím celému tomuto procesu úplně nerozumím, i když s největší pravděpodobností oba probíhaly současně. Tato otázka vyžaduje další studium.
Kaňon Glan a všechny přilehlé soutěsky nad městem Page jsou nyní zatopeny vodou z nádrže nesoucí název Lake Powell.
Bližší údaje o jezeře jsou na desce dole. Z angličtiny obvykle překládám pouze pomocí překladačů. Jenže obrázek s textem je obtížné do překladače „vrazit“ a nemám čas jej ručně přepisovat, prosím proto, aby nám ho někdo v komentářích přeložil.
Pokud jsem správně pochopil význam další desky, tato vodní nádrž zde vznikla výstavbou přehrady v roce 1966.
Hned při prvním pohledu na fotografie této přehrady a jejího okolí mě překvapilo několik neobvyklých detailů.
Zaprve se mi zdálo divné, že vrstva bílých, jakoby mořských vápencových usazenin, ležící pod vrstvou červené hlíny, bezprostředně za přehradou mizí:
To lze vysvětlit prudkým proudem s poměrně velkou amplitudou, který opouští základový blok přehrady. A poté, v procesu tvorby peneplainů, byl reliéf zde vyrovnán kontinentálními červenými sedimenty. Anebo analogický proces naplnil těmito sedimenty hluboký zářez současného toku řeky Colorado napříč obrovským údolím, které zde vzniklo v daleko dřívějším období.
Zadruhé, mou pozornost okamžitě přitáhly černé šmouhy ve stěnách kaňonu pod přehradou, jako by v hloubce několika desítek metrů vytékala z trhlin mezi vrstvami červených sedimentů ropa.
A to mě přimělo provést studii této oblasti pomocí technologie dálkového průzkumu satelitních snímků BGF metodou, abych zjistil, zda je zde v hloubce ropné pole. A výsledky studie tento předpoklad jednoznačně potvrdily.
Tento satelitní snímek ukazuje výsledné obrysy kombinovaného zdroje průniku hlubinných tekutin (v hranicích modré linie), který zahrnuje pět samostatných ložisek ropného pole v jejich aktuální velikosti (jsou vyznačeny fialovými čarami). A z rudonosné složky hluboce uložených tekutin byla jako obvykle nad každým uhlovodíkovým ložiskem vytvořena dvojice rudních těles (ohraničená oranžovými čarami). To vše se zde formovalo a obnovovalo během období silných tektonických aktivací na Zemi. V jednom z nich byla skrz kanály pronikání hlubinných tekutin do téměř povrchových sedimentárních vrstev vytlačena část ropy, prosakující z trhlin ve stěně kaňonu.
Následující obrázek ukazuje uzly tektonických poruch (zakreslené červenými čarami) s povinnými vodorovnými smykovými prvky, které vytvořily toto uhlovodíkové a rudné ložisko. A myslím, že nyní je již každému jasné, že toto místo rozhodně není nejlepším pro stavbu takové přehrady!
Nebylo pro mě překvapením, že v prostoru tohoto ložiska byl objeven systém dávných podzemních prací (vyznačených liniemi tyrkysové barvy), pomocí nichž zde až do roku 1484 (podle dnešní chronologie) probíhal zjevně pouze jeho průzkum. Průměr dvojitých tunelů s opačným směrem pohybu v nich je asi 5,8 m. Tuto těžařskou činnost a existenci této civilizace jako celku přerušily globální katastrofy z konce 15. století. A jak tato studie ukázala, před těmito událostmi probíhaly podobné aktivity na americkém kontinentu téměř ve stejném měřítku jako na euroasijských a afrických kontinentech (Краснодар. Наши предки так не закладывали города!, Древние истоки старинной металлургии села Истье, Живи Русская Журавка!, Tunguský, ale je to meteorit?, Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického ložiska, Звенигородского городища подноготное, Bosna a Hercegovina, minulost starověkých kostelů).
Vysoká úroveň všude přinejmenším stejné těžební činnosti, s identickými systémy podzemní těžby rudných ložisek, svědčí o existenci nějakého druhu celosvětové civilizace v té době. Je zřejmé, že se jednalo o tutéž velmi starou civilizaci, která po sobě zanechala skutečné důkazy o grandiózních stavebních technologiích a fragmentech vysokých vědeckých poznatků, kterou historici „odsunuli“ o tisíciletí do minulosti. Dochované hmotné důkazy o ní vůbec nezapadají do toho povrchního obrazu o ní, „namalovaného“ v pozdně středověkých klášterních „dílnách“ pro falšování historie. Klášterů, které byly z větší části založeny na zbytcích bývalých průmyslových budov. A této lži se s radostí chopili jejich moderní „vědečtí“ následovníci, kteří si tento rozpor vůbec neuvědomují. Představitelům této „vědy“ nedochází, že v oněch pohádkových příbězích, které napsali jejich středověcí kolegové, není absolutně žádné místo pro seriózní průmyslovou výrobu, ale jen pro ruční práce, jejichž výsledkem by sotva mohla být taková grandiózní díla!
Na výše uvedených fotografiích s přehradou na sebe upozorňují také podivné kopce nacházející se směrem na západ od ní - jeden velký a vedle menší. Stejně jako mnozí čtenáři i autor se nejprve domnívali, že byly navršeny již v naší době při stavbě této přehrady, protože nejsou vůbec podobné ostatním vyvýšeninám, typickým pro tyto oblasti.
I když na druhou stranu a za jakým účelem by bylo potřeba je navršit? Půdu vytěženou během výstavby by bylo mnohem snazší nakupit na menší hromady, jako je třeba ta, která je tam trochu severněji. Ale kontrola přítomnosti podzemních tunelů provedená pod těmito kopci okamžitě „dala všechno na své místo“. Ukázalo se totiž, že pod velkým kopcem se nachází významný podzemní dopravní uzel se svislou šachtou, do které se sbíhá několik větví z výše uvedeného systému podzemních děl. Zdá se, že hornina vytěžená pod zemí byla dopravena k šachtě a skrze ni nějakým způsobem vynesena na povrch. Kromě toho je velmi pravděpodobné, že na vrcholu tohoto zvláštního terrikonu byla půda vylita v polotekutém stavu. Pravděpodobně se uvnitř kopce zachoval nějaký druh potrubí pro dopravu hmoty v kapalném stavu do neustále rostoucí výšky. Dutina tohoto dolu se dnes nachází v hloubkovém intervalu 40 - 72 m od vrcholu kopce.
V nevelké vzdálenosti odtud tehdy v severozápadním směru začali formovat další terrikon. Ale kvůli katastrofickým událostem, k nimž došlo na konci 15. století, byly všechny práce zde přerušeny.
Během vytváření schématu podzemních děl nastal ještě další zajímavý okamžik. Při studiu jedné z chodeb se na místě, kde se odlomila stěna kaňonu, na satelitním snímku ono místo prakticky přesně shodovalo s polohou ústí jakési jeskyně.
Pozorní čtenáři plánu podzemního dolu si všimnou, že rudní tělesa východně od kaňonu těžila vlastní izolovaná podzemní důlní soustava, která má další dvě šachty. To jasně naznačuje, že během vývoje této civilizace od začátku druhého tisíciletí do konce 15. století tento kaňon již existoval. To nepotvrzuje, ale minimálně není v rozporu s výše uvedenými údaji o době jeho vzniku.
Pravděpodobně někdo také upozorní na skutečnost, že dvojice tunelů s obousměrným směrem pohybu opouští systém podzemních děl ve východní straně kaňonu na sever. Vedou k další skupině ložisek, jejichž průzkum v té době právě začal. Je tam také ještě alespoň jedna šachta. Ale všechno zajímavé zde asi uvádět nebudu.
Na závěr bych chtěl v této oblasti ještě upozornit na několik pozoruhodných momentů.
Jedná se o nedaleko se nacházející struktury známé sopky Navajo Mountain (Navajo Mauntain). Důležité je, že horní uhlovodíkový rezervoár obrovského pole ležícího pod ním v důsledku vyhoření prudce ztratil během poslední erupce své rozměry ve vztahu k velikosti svého primárního zdroje penetrace. Tento efekt byl popsán v mé zprávě na 7. Kudrjavcevském čtení: „Technologie ropného průzkumu BGF DZ jako nástroj pro studium mechanismu formování a předpovídání vulkanické činnosti.“
A kousek jižněji je zobrazeno ještě malé uhlovodíkové ložisko, které nebylo výbuchem sopky ovlivněno. Jeho současná velikost není o moc menší než velikost zdroje během primárního výronu hlubinných fluidů.
A to je další příklad demonstrující hloupost moderní civilizace. Města by neměla být zakládána tak, jako tomu bylo zde, v případě nedalekého města Page, v němž žijí především rodiny zaměstnanců obsluhujících tuto přehradu! Nad uhlovodíkovým ložiskem a nad uzlem zlomů a dalších tektonických poruch, které jej formovaly, existuje téměř plošná geopatogenní zóna. Provést zde podrobněji jejich průzkum jsem však zatím nestihl. Vyžaduje to čas, který mi velmi chybí.
Takže takovým se mi jeví jeden z fragmentů skutečné historie amerického kontinentu!
