Během své krátké návštěvy Petrohradu v roce 2016 jsem si potvrdil, že i zde staré chrámy a mnoho dalších struktur byly postaveny minulou civilizací na křižovatkách úzkých lineárních biogeofyzikálních (BHF) anomálií, které se tvoří nad tektonickými poruchami ve skalní základně pod nimi. A tyto budovy jsou striktně orientovány podle směru těchto linií.
Prozkoumání této otázky jsem speciálně věnoval celý den a prochodil jsem téměř celé centrum města pěšky. Již dříve jsem si totiž v tomto ohledu všiml zajímavých nesrovnalostí. Tentokrát jsem proto podrobněji prozkoumal všechny zajímavé objekty, snažil jsem se je obejít a pomocí navigátoru GPS označit průsečíky těchto anomálií na všech stranách objektů. Tak jsem přesně zjistil, že například Issakijevský chrám a Měděný jezdec stojí na křižovatkách takových anomálií a jsou orientovány v jejich směru (obr. 1),
...stejně tak celý komplex Palácového náměstí s Alexandrovým sloupem, Zimním palácem a obloukem budovy Generálního štábu (obr. 2),
...Kazaňská katedrála (obr. 3),
...Pomník tisíciletí Ruska v Kateřinském parku (obr. 4),
...celý architektonický celek na výběžku Vasiljevského ostrova s budovou Burzy a oběma Rostrálními sloupy (obr. 5),
...Uspenský chrám na nábřeží lejtnanta Schmidta na Vasilyevském ostrově, památník uprostřed Marsova pole (obr. 6), na jehož místě však dříve rozhodně stálo něco daleko staršího,
...Michailovský palác (obr. 7) s pomníkem „Pradědovi od pravnuka“ před jeho průčelím a Letním sadem na druhé straně s celou dispozicí. V ní dokonce i všechny fontány stojí na křížích průsečíků jemných anomálií nad již odpojenými zlomy.
Orientace Gostinovo dvora (obr. 4) vůči Něvskému prospektu vedená v nezvyklém úhlu také není náhodná. Nebyl však už čas jít si to zkontrolovat. Úhel lineární anomálie, pod kterým protíná střed jeho fasády, však ukazuje, že celý tento komplex byl postaven v souladu se strukturou takových anomálií na tomto místě.
Analogická je příčina určitého úhlu natočení fasády budovy Hornického institutu (obr. 8) ve vztahu k systému linií ulic na Vasiljevském ostrově. Majestátní portikus se sloupy zde přesně ve středu a kolmo na něj protíná mohutná lineární anomálie. Jak to často bývá, zlom, který tuto anomálii vytvořil, zjevně protíná příčnou trhlinu vyznačenou svými anomáliemi v přilehlých ulicích s jistým zatočením, protože na Velkém prospektu tato anomálie „vychází“ přesně uprostřed bloku mezi 21. a 22. linií.
Naprosto chybnou se jeví na internetu často uváděná hypotéza o orientaci Isaakijevského chrámu na předpokládaný předchozí severní pól nacházející se v Grónsku. Možná že tam ten pól skutečně byl, ale tento chrám byl postaven právě v tomto místě a takto nasměrován výhradně proto, že právě takovou orientaci mají linie anomálií nad průsečíkem tektonických zlomů ve skalním základu pod ním! Množství podobných faktů o poloze a orientaci téměř všech ostatních starověkých architektonických památek jasně ukazuje, že romanovská dynastie nemá s výstavbou této katedrály nic společného. Maximálně mohli provést její rekonstrukci. Protože nic z toho, co bylo jimi nainstalováno nebo postaveno, nenese tyto spolehlivé „známky“ starobylosti. To platí například pro chrám Zmrtvýchvstání Krista, lidově známý jako „Spasitel na Krvi“, který byl postaven v roce 1881.
Ani umístění „Měděného jezdce“, údajně zde postaveného na počest Petra I., není náhodné. Očividně tu stál dlouho před carovým narozením. Ani v dobách Sovětského svazu, ani v předchozí carské éře romanovské dynastie totiž neexistovala tradice vybírat místa pro kostely a památky na kříži anomálií. Naproti tomu všechny budovy, jejichž výstavba spadá až do doby Rurikovců, takové „nesmazatelné značky“ nesou všude. Podobně je to se stavbami na těch územích, která až do poloviny 19. století byla pod kontrolou tzv. Tartárie. Fakta, která to dokazují, však probereme jindy.
Níže uvedený růžicový diagram prostorové orientace aktivních tektonických poruch (obr. 9) je výsledkem zobecnění skutečných dat získaných jeho autory pro řadu objektů na severním, středním a jižním Uralu. Každý jeho vrchol ukazuje, jaký druh kinematiky posunu mají aktivní zlomy mající určitý azimut rozprostření. Tyto jimi stanovené azimuty rozprostření zlomů, nejcharakterističtější pro každé území, tedy přímo souvisejí se vším výše uvedeným. Právě takovým pro každé terirorium přesně stanoveným souborem azimutů se pravděpodobně vymezuje orientace všech starých budov a struktur na ní. Tento vztah by měl být samozřejmě zkontrolován na statisticky významném vzorku. Bohužel, nemám na to čas.
(pozn. překl.: tuto geologickou terminologii neznám, proto ponechávám původní text. Můj laický překlad by vypadal asi takto:
- 1 – rozdělení a srážení;
- 2 - levé křehké posuny;
- 3 - levé křehce plastické posuny;
- 4 - pravé křehké posuny; 5
- - pravé křehce-plastické posuny;
- 6 – posuny.
Na závěr bych rád uvedl ještě jednu skutečnost. Téměř všechny staré objekty v Petrohradě, stojící na křížích anomálií, mají ve své výzdobě reliéfy znázorňující nějaké příběhy (obr. 10 - 12), které však jasně nepatří k nám historicky známé civilizaci. Tyto památky byly původně zasvěceny jiným hrdinům, než těm, s nimiž se je dnes pokoušejí spojit. Zdá se však, že falzifikátoři historie z romanovské éry asi litovali zničit tak nádherná díla. Proto si prostě vymysleli legendu o tom, že v době vzniku těchto staveb jen existovala taková móda tvořit v antickém stylu - a slávu jejich tvůrců si přisvojili. Na památkách z jejich éry už byly pro ni skutečné příběhy, jak však ukázal můj průzkum, kříže z anomálií nad zlomy pod nimi chybí. Tyto falzifikátory očividně nenapadlo, stejně jak to nevědí ani jejich současní následovníci, že předchozí civilizace – prakticky zcela zničená živly a zaniklá během takzvaných „selských válek“ Stěnky Razina a Jemeljana Pugačova, stejně jako válkou v r. 1812. – nám zanechala tyto nesmazatelné „značky“ označující skutečné autory všech těchto grandiózních struktur.
а.